10.7.2015 – 4. den: Plymouth

10.7.2015  – 4. den: Plymouth

Pátek jsme měli dle programu vyhrazen výpravě do průmyslového, největšího jihoanglického přístavního velkoměsta Plymouth. Protože jsme byli tak trochu zmlsaní historickými uličkami a domečky na jihoanglickém venkově, moc jsme od Plymouth neočekávali.

Krátce po deváté jsme nasedli za našimi hostitelkami do 1. patra linkového autobusu a obdivovali jsme nádherné pobřeží s mnoha úžasnými „cottage“, abychom i nějaké anglické slovíčko použili.

Při cestě linkovým autobusem jsme nečekali, že pojedeme trajektem, ale i toho se nám dostalo. Najednou jsme stáli na „voru“ a plavili se na z Torpiontu do Plymouth.

Po zhruba 45 minutách jsme vystoupili v centru Plymouth a vydali za historickými památkami. Nejprve jsme navštívili kostel sv. Andrews. Zde jsme si prohlédli nejen oltář, ale i varhany. Zrovna je totiž opravovali a ladili, takže jsme měli možnost zaslechnout i nádherné tóny tohoto nástroje.

Potom jsme si na pěší zóně dali „italské“ kafe a pokračovali do nejstaršího domu a současně muzea Plymouth. Zde jsme se náhodně potkali s českou romkou, která zde pracovala. Celý dům ve čtyřech patrech znázorňoval historii města. Teprve zde nám došlo, proč se  obyvatelé Plymouth k historii staví zdrženlivě. Během druhé světové války podnikli Němci na Plymouth 59 leteckých útoků ve třech vlnách v období od dubna 1941 do července 1941, přičemž zabili přes tisíc anglických vojáků a zbořili přes 4 000 staveb. Obětem 1. a 2. světové války vybudovali v Plymouth hned na pobřeží velké památníky, aby je bylo vidět z každé přijíždějící lodi.

Naše kroky pak směřovaly do centrálního jachtařského přístaviště, kde jsme si dali tradiční „fish and chips“ hned vedle National marine aqarium.

Poslední navštívené historické místo byl Elisabethan House a Elisabethan garden, vystavěné v 16. století. Zde jsme viděli historický nábytek, dobové nástroje a vlastně i celé místnosti. Zahrady byly stavěny uvnitř kamenného areálu jako visuté a v každém patře byla jiná „výzdoba“.

Atmosféra přístaviště nás natolik uchvátila, že jsme se rozhodli vyměnit zpáteční autobusovou dopravu za lodní. Moře bylo lehce zvlněné, takže na konci půlhodinové cesty byly maličko rozhoupané i naše žaludky.

Celý den jsme ovšem hodnotili přes naše původní očekávání velmi dobře.